V roce 2021 se poprvé podařilo získat od Akademie věd ČR podporu z programu Odolná společnost v rámci Strategie AV21 a následně byl uspořádán na půdě Historického ústavu AV ČR workshop či spíše neformální setkání historiků raného novověku, didaktiků z různých pedagogických fakult v ČR a středoškolských učitelů i pedagogů ze základních škol. Na uvedeném setkání i v následné komunikaci vznikla synergie, jejímž výsledkem je náš projekt. Úkoly sice nejsou striktně rozděleny, přesto má každá skupina svou nezastupitelnou roli a „svůj pohled“ na celou problematiku.
Vědecká část týmu udává badatelské trendy a vyhledává i zpracovává prameny.
Co odpovídá nejnovějším trendům v současné historiografii raného novověku a co může být zároveň celospolečensky zajímavé napříč předměty?
Učitelská část týmu poskytuje zkušenosti z výuky, vytváří lekce, ověřuje materiály ve výuce, udílí zpětnou vazbu a formuluje představy i požadavky, co by ve výuce bylo potřeba.
Kde učitele ve výuce raného novověku „pálí pata“, co by se mělo učit, ale jde to ztuha, a o co naopak žáci stojí?
Didaktická část týmu, jež se v mnohém prolíná s částí učitelskou, promýšlí, vytváří a upravuje materiály i lekce tak, aby dávaly z hlediska výuky smysl a naplňovaly badatelské trendy ve vzdělávání.
Jak učit raně novověká témata zajímavě, přínosně a zároveň tak, aby měla výuka dějepisu přesah do vzdělávání obecně – jak rozvíjet dobré nápady stravitelným způsobem?
Působí na Filozofické fakultě FF UK jako oborový didaktik dějepisu, věnuje se také moderním dějinám českých zemí a mnoho let učil na základní škole.
Pracuje jako zástupce ředitele na ZŠ Litovel, Jungmannova, a zároveň působí jako externí vyučující na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Vyučuje dějepis, zeměpis a němčinu na základní škole a obecnou pedagogiku na univerzitě. Ve své práci se zaměřuje na problémové a badatelsky orientované vyučování a celkovou inovaci pedagogického procesu.
Vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR, dříve vyučoval na Gymnáziu prof. Jana Patočky v Praze dějepis a základy společenských věd; externě působí na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK. Nyní se zabývá politickou kulturou raného novověku, dějinami šlechty (zejména rodem Valdštejnů) a politickým myšlením 16. až 18. století. Je autorem řady článků a pěti vědeckých publikací.
Studoval učitelství dějepisu, zeměpisu a tělesné výchovy na PdF UHK, učí na základní škole. V Junáku se zabývá vzděláváním a organizací, v organizaci Otevřeno pečuje o projekt Otevřená výzva a zabývá se mapováním inovací ve vzdělávání učitelů.
Učitel dějepisu na Církevní základní škole svaté Ludmily v Hradci nad Moravicí. Působí v Národním pedagogickém institutu. Lektor Životního vzdělávání, z. s. Zapojen v Učitelích za klima. Zaměřuje se na didaktiku dějepisu.
Učí dějepis a hudební výchovu na ZŠ a MŠ Přerov nad Labem. Již šestým rokem píše blog Hravá dějeprava určený učitelům, kde sdílí nápady pro činnostně pojaté hodiny. Byla zapojena v pracovní skupině pro starší dějiny v rámci projektu Dějepis+ a v podobné práci pokračuje v rámci učitelské skupiny Vzájemné učení+. Vede webináře k výuce dějepisu i hudební výchovy pro učitele, je lektorkou České filharmonie a aktivní muzikantkou.
Působí na Historickém ústavu AV ČR i na Univerzitě Hradec Králové a věnuje se zejména dějinám politického myšlení ve střední Evropě se zaměřením na republikanismus, politickou mentalitu Polsko-litevské unie a teorii (ne)demokratických režimů. Více než deset let vyučoval na Gymnáziu J. K. Tyla, nyní připravuje na učitelské povolání studenty historie na Filozofické fakultě v Hradci Králové.
Pracuje v Historickém ústavu AV ČR, v. v. i. Zaměřuje se na kulturní dějiny 19. století, dějiny každodennosti a historickou demografii. Učí český jazyk a dějepis na Gymnáziu Turnov.
Působí na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zaměřuje se na kulturní a náboženské dějiny raného novověku. Vyučuje didaktiku dějepisu studenty, kteří se připravují na učitelství dějepisu na FF a PdF UP.